Ing. Josef Česák

CO JE VEXILOLOGIE

Na počátku bylo slovo, řecky "logos" - etymologický prazáklad všech "-logií". Mnohem později vzniklo "vexillum" jako zdrobnělina od "velum" (plachta), a to k označení kusu látky upevněné na krátké tyči a zavěšené na žerdi za speciálním účelem - tedy vlajky. A teprve v naší době byl vytvořen sloučením obou pojmů název "vexilologie" pro novou vědní disciplínu - nauku o vlajkách. Etymologické výhrady proti tomuto latinsko-řeckému hybridu lze snadno odbýt poukazem na obdobně konstruované názvy jiných moderních věd (např. sociologie), zda však i on dojde stejně obecné platnosti, je dosud na vážkách. V řadě zemí má totiž konkurenta v termínu "baneristika" (od franc. la banniere, něm. das Banner, angl. the banner, špaň. la bandera, ital. la bandiera atd. = korouhev, vlajka), který shodnou koncovkou jednak lépe symbolizuje úzkou přibuznost s vědou zvanou heraldika (od. lat. heraldus = hlasatel, posel), jednak zařazení do kategorie věd aplikovaných, prakticky využívaných (něco a la technika). Pro nás je tento druhý termín, žel, sotva akceptovatelný, bylo by to asi poprvé, co by se naše vědecká nomenklatura obohatila z neantických jazyků.

Tím méně na místě by bylo usilovat o změnu názvu jen kvůli jeho zpodobnění s heraldikou. Ve vzájemném vztahu nejde jen o dvě vědy na stejné úrovni, heraldika je pro vexilologii pomocnou vědou, i když obě společně jsou pomocnými vědami historie. Říká se, že kdo nezná historii vlajky, nezná historii země a naopak. (Proč má vlajka Řecka devět, Libérie jedenáct, USA třinást pruhů?). Ale stejně platí i to, že zasvěcený člověk při pohledu na vlajku nevidí vlajku, ale sám národ, jeho životní prostředí, politické krédo, psýchu. Jeho interpretace vlajky vybočuje z oblasti historie do sféry etnografie, sociologie, psychologie (viz typické příklady - vlajky Guyany, Irska, Islandu, Mongolska). Ale správně ani on nemá vidět ve vlajce jen pouhý symbol, preparát maximálně abstrahovaných pojmů skloubených v nositele určité ideje. Má ho zajímat i jako konkrétní věc z materiálního hlediska, třeba s aplikací chemie, technologie (co do barev, tkaniva, různých předepsaných variant barevných odstínů v rámci oficiálních chromatologických tabulek pro různé přípustné podkladové materiály apod.), nebo geometrie (striktní předpisy o vnějších i vnitřních proporcích vlajek). Říká se také, že věda je natolik vědou, kolik obsahuje matematiky. Výpočet optické vyváženosti barev u námořní vlajky Francouzské republiky poměrem 30% - 33% - 37% je nejkonkrétnější příklad z aplikace matematiky ve vexilologii, zatímco interpretace vnějších okrajů bílé a červené a vnitřních okrajů modré jako obrysů řeckého písmena "sigma" - symbolu součtu, globálu, integrace diferenciálů - ve vlajce naší československé federace je příklad nejabstraktnější. Vymezování předmětu a metod zkoumání ve vztahu k ostatním vědám jakožto základní předpoklad konstituování nové vědní disciplíny by takto mohl končit až někde u astronomie (viz třeba vlajku Brazílie, kterou z pověření Kongresu vypracoval astronom Manoel Pereira Reis!), ale zůstaňme raději na pevné zemi.

Místo vexilologie je v systému věd společenských. Vexilologie jako taková je součástí státovědy, ústavního a mezinárodního práva. Pro to, aby v této funkci došla všeobecného uznání, musí ovšem každý z nás ještě mnoho vykonat.

in: Vexilologie č.1-3, Praha 1972