LÍPA - LIPOVÁ RATOLEST

Zlaté lipové ratolesti jsou na vlajce prezidenta republiky, kde doplňují velký státní znak a stuhu s nápisem a také na státní pečeti.

Lípa je naším národním stromem a symbolickým stromem Slovanů. Byla prvním stromem, který se vysazoval u lidských obydlí, chránila, léčila, byla krásná a všestranně užitečná. V ČR je asi 1850 památných lip, což tvoří téměř polovinu ze všech vyhlášených stromů. Jako první uvedli lípu jako symbol slovanství básníci : za odkaz lípy jako slovanského symbolu vděčíme právě J. Kollárovi, za jeho dílo "Slávy dcera" či polskému básníku Krasickému. Lípa se stala oficiálním národním symbolem až roku v červnu 1848 (2.-12.6.48), kdy byla na Všeslovanského sjezdu v Praze (účastni byli delegáti Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a dále Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbi, Slovinci a Dalmatinci - tedy všechno porobené slovanské národy) ustanovena jako národní symbol. Lípa tak stála proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanského živlu. Byla to vlastně reakce na frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Lípu jako národní strom měl navrhnout Fr. Ladislav Čelakovský.(ptejteseknihovny.cz)

Lípa malolistá též lípa srdčitá (Tilia cordata) je statný strom z čeledi slézovitých je statný opadavý listnatý strom s košatou, vysoko klenutou korunou, který dorůstá 30 a více metrů. Statný kmen je pokryt tenkou, tmavou a mělce podélně zvrásnělou kůrou. Pupeny jsou černohnědé, vejcovité. Listy jsou dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité a lysé, pouze v úhlech velkých žilek na spodní straně listů mají rezavé chomáčky chlupů. Květy jsou oboupohlavné, žlutavě bílé, stopka vrcholíků je téměř do poloviny srostlá s jazykovým blanitým listenem. V době květu omamně voní. Plod je jednopouzdrý kulovitý oříšek s tenkostěnným oplodím.(wiki)